MASTNÍK – Obec Mastník se nachází asi pět kilometrů jihozápadně od Třebíče v nadmořské výšce přes 500 metrů pod Kání horou. Název obce vyjadřovalo původně buď mastný díl půdy, nebo potok s mastnou vodou, případně jiný podobný význam. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407, kdy část obce je zmiňována jako majetek kláštera premonstrátek v Nové Říši, další část obce měla patřit Bohuslavovi z Holoubka a Janovi z Lomnice.
Majetkem kláštera pak byla ještě v roce 1482. V roce 1550 se obec stala majetkem sádeckého panství, kam patřila až do roku 1849. Od roku 1850 patřila obec do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Mastník pod Stařeč, následně se obec osamostatnila. V roce 1766 byla v obci postavena barokní kaple Panny Marie, v roce 1797 pak byl v obci vztyčen smírčí kámen. Roku 1870 byla nedaleko obce postavena železniční trať z Okříšek do Znojma, v roce 1877 velká část vesnice vyhořela. Mastník má i své slavné rodáky. Z obce pochází například kněz Jan Dokulil či básník a spisovatel Jan Zahradníček nebo profesor MUDr. Jan Zahradníček – zakladatel československé ortopedie. O tom, co je v obci nového, co se chystá a jak se tu místním žije, jsme si povídali se starostou Janem Milostným.
Mastník má zajímavý obecní znak. Kde se na něm vzala dvě zkřížená kladívka? Jakou mají spojitost s obcí?
Tady se těžila tuha, takže odtud. Peruť značí sádecké panství.
Máte krásný obecní úřad. To je původní budova a je zrekonstruovaná, nebo se jedná o novostavbu?
Je to rekonstrukce. Kdysi to býval rodinný dům. Když majitelé zemřeli, dům rodina prodala. Vystřídalo se zde několik majitelů, než dům skončil v exekuci. Potom dům koupila obec. Stál řádku let a nebyl využíván. Tehdy obecní úřad sídlil v prostorách kulturního domu. Pak jsme dům nechali přestavět, zateplit a nastěhovali jsme se. Ne daleko, protože nový obecní úřad s kulturním domem ob jeden dům sousedí. V novém sídlíme asi tři roky. Část oprav jsme hradili z dotace a zbytek jsme hradili ze svého rozpočtu.
Kulturní dům vypadá taky jako ze škatulky…
Ten je téměř kompletně zrekonstruovaný, chybí jen maličkosti. Teď jsme získali dotace, takže budeme dělat ještě zastřešení vchodů a nové schody, protože jsou ve špatném stavu. Mimo to jsme získali také dotaci na kapličku. To vše se bude dělat letos.
Jaké spolky vám v obci fungují?
Máme tady sbor dobrovolných hasičů. Díkybohu fungují skvěle, kéž by to tak bylo i nadále. Potíž je s mládeží. O hasičský sport nemají zájem, spíše se věnují jiným sportům.
Máte tady velmi povedený hasičský areál Na bráně…
Snažíme se ho udržovat. Zainvestovali jsme tam. Asi před dvěma lety jsme získali i nějaké dotace, takže jsme ho doopravili. Celkově jsme ho inovovali. Máme tam nové podlahy, k venkovnímu posezení jsme pořídili posuvné dveře, aby se tam dalo sedět i v horším počasí. Je to myšleno hlavně pro místní lidi, aby se tam mohli sejít, oslavit narozeniny, areál je možné i pronajmout.
Předpokládám, že sbor dobrovolných hasičů není jen o hasičském sportu, ale že se, podobně jako všude jinde, podílí na organizaci kulturních akcí. Dost možná se podílejí na všem, co se v obci děje.
Skoro všichni jsme u hasičů. Obec a hasiči musí spolupracovat, tak to prostě je. Bez hasičů bychom se neobešli. Obec by nemohla nic dělat sama, ani na to nemá lidi. Spolek, nebo minimálně zásahová jednotka, se sejdou a jdou s námi pracovat.
Jsou některé kulturní akce, které děláte pravidelně každým rokem?
V lednu máme ples, na konci července míváme v areálu Na bráně pouť. Postavíme tam velký bílý stan. Dříve jsme pouť dělávali před kulturním domem. Když zapršelo, stěhovali jsme se dovnitř. Lidi většinou začali odcházet. V posledních letech děláme pouť venku v areálu Na Bráně a je to fajn. Když zaprší, schováme se do stanu, nikdo nikam neodchází a zábava pokračuje. Pak taky děláme v září grilování makrel nebo třeba každoroční setkání seniorů, stavění máje, pálení čarodějnic, hasičská soutěž O pohár starosty obce.
Akcí máte spoustu. Od jiných starostů ale slýcháme postesk, že účast ještě stále není po covidu taková, jaká by mohla být. Lidé si údajně zvykli zavírat se doma.
Scházení lidí už není takové. Chybí nám ta soudržnost. Dřív si sedli na vsi, jen tak. Dali si pivko, popovídali si. Sejdeme se, to ano, ale už ne v takovém množství. Je to znát.
Mastník je vcelku v rozumné dojezdové vzdálenosti od Třebíče. Předpokládám, že je tady zájem o bydlení?
Sem tam se někdo ozve. Není to nic divokého. Nemáme tu obchod, ten se tu neuživí. Celkově máme 216 obyvatel. Věkový průměr 45, 5 let. Je tu 86 čísel popisných, z toho 72 stabilně obydlených. Prázdné domy ve vsi nás mrzí. Nejradši bychom byli, kdyby byly obydlené. A kéž by dětí přibývalo. Kdyby tu obchod byl, stejně by se neudržel. Když tu býval, lidi si šli koupit čerstvé rohlíky, chleba, mlíko a velký nákup stejně udělali v Třebíči. Proto ty obchody nemůžou fungovat. Do Starče je to ale kousek. Někteří starší obyvatelé sednou v jednu odpoledne na autobus a ve tři čtvrtě na dvě jedou zpátky.
Takže s dopravní obslužností jste spokojeni?
Ano. Je to fajn hlavně pro školáky. Ráno jedou autobusem do práce snad dvě paní. Jinak jsou lidi zvyklí všude jezdit auty.
Máte se kam rozrůstat? Případně nabízíte i pozemky na výstavbu rodinných domků?
Obec jako taková pozemky moc nemá. Jsou tu dvě místa. Ale koupili jsme v horní části bývalý zemědělský objekt. Hrozilo, že by objekt koupil někdo jiný a že by tam vznikla třeba nějaká výroba a přes Mastník by nám jezdila nákladní auta. Je to pěkná část nad Mastníkem s hezkým výhledem, tam plánujeme do budoucna stavět. Nejdřív ale budeme muset to, co tam je, zbourat. Čekáme, že se objeví nějaká vhodná dotace.
Pro letošní rok jsou investiční plány jasné. Co vás ale čeká a nemine do budoucna?
No, to nejhorší. Jen si na to vzpomenu, už mi běhá mráz po zádech. Čeká nás vodovod a kanalizace. Je tu skupinový vodovod a soukromé studny. Kanalizace tady je jednotná, tudíž jako by nebyla. To nás čeká. Právě jsme zažádali o stavební povolení. Budou to desetimilionové investice. Ani si netroufám říct, kolik to asi bude, protože se vše velmi rychle mění. Vše se bude odvíjet od toho, zda se nám podaří získat dotace. Ty by měly pokrýt snad 70 procent. Půjdeme do toho se svazkem obcí Vodovody a Kanalizace Třebíč. Děsíme se toho, ale být to bohužel musí.
V okolí Mastníka je krásná příroda. Od Mastníka vede také oblíbená trasa směrem na rozhlednu na Pekelňáku.
Každým rokem se tam vydáváme společně s okolními obcemi, tuším dopoledne na Silvestra. Sejdeme se pod rozhlednou, popovídáme si, opečeme špekáčky. Je to taková milá sousedská akce.
Co turistický ruch? Zaznamenáváte jej v letních měsících?
Projíždí nám tudy hodně cyklistů. Jezdí tudy na Sádek, vede tu cyklostezka Jihlava –Třebíč - Raabs.
Přes obec vám vede silnice směr Čáslavice, Loukovice a dál, ale nezdá se až tolik frekventovaná…
Jezdí tu hodně zemědělci, i kamiony se tu objeví. Podle mě je frekventovaná až moc. Provoz je mnohem větší, než býval kdysi.
Práce pro obec je řehole. Je něco, co by vám udělalo radost, pomohlo vám ve vaší práci?
Proto se ta funkce nazývá STAROSTa, takže asi tak (úsměv, pozn. aut.). Potěšilo by mě, kdyby byli lidi víc soudržní. Kdyby se měli víc rádi. Jinak to tady u nás není špatné. Takové to zdravé jádro, ta parta, tady je.
Foto HoN: Martina Dědkova Chromá
