JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU (ap) – Čestné občanství města Jaroměřice nad Rokytnou udělilo faráři Mgr. Tomáši Holcnerovi zastupitelstvo města jako projev úcty a osobního nasazení za záchranu kulturního dědictví při rekonstrukci kostela sv. Markéty a zachování odkazu této národní kulturní památky pro další generace. Slavnostní akt předání listu čestného občanství se konal ve středu 13. března odpoledne před začátkem 7. zasedání zastupitelstva města.
„Toto čestné občanství zde přítomnému panu magistru Tomáši Holcnerovi, našemu místnímu faráři, udělilo zastupitelstvo města na svém zasedání 13. prosince 2023. A nyní bychom naplnili společenskou část tím, že mu předáme pamětní list. A požádáme nového čestného občana, aby se nám zvěčnil svým podpisem do pamětní knihy čestného občanství,“ řekl v úvodu významného aktu starosta města Jaroslav Soukup.
Farář Holcner je třináctým z občanů města, kterým bylo uděleno čestné občanství, třem z nich in memoriam. Posledním z jeho předchůdců byl v roce 2016 básník Jiří Kuběna (1936 – 2017). „Milý Tomáši, já ti ještě jednou ze srdce gratuluji k udělení čestného občanství… Jsem rád, že udělujeme čestné občanství osobám žijícím, to je také nesmírně cenné,“ řekl mj. starosta Soukup.
Světská sláva, polní tráva
„Je to pro mě závazek. Dolehla na mě i obrovská zodpovědnost, zvláště když jsem viděl ta věhlasná jména mých předchůdců,“ pravil na úvod své děkovné řeči Holcner a pokračoval: „Od doby, co tady stojí kostel, jsem ve funkci faráře 57., z toho byli prý čtyři bratrští faráři. A od dob nového kostela, jak ho známe, jsem 19. farářem.
Já si dovolím jednoduchou myšlenku doby postní. Křesťané chodí na křížové cesty a tam se připomíná jedna taková zvláštní situace, kdy ti lidé volají Hosana, oslavují Krista Pána – a pak se to úplně otočí a volají – Ukřižuj! Vzpomněl jsem si na mnohé své předchůdce, kteří tady byli, třeba páter Podveský, páter Pekárek a mnozí další, kteří byli v situacích obrácených, bych řekl. Najednou se stali nepřáteli lidu a přitom nic zlého neudělali. Snažili se žít své životy. Víme, že tady také kousek odtud jsou vzpomínky bolestné tam, kde mnozí faráři byli zatčeni a v 50. letech odsouzeni. Celkem jsou tři. To byli zcela jistě vynikající lidé - a nic zlého neudělali.
Takže to mě opět vede k tomu, že samozřejmě si udělení čestného občanství velice vážím, ale štěstěna je záležitost vrtkavá. Zvláště u nás, kde si říká – světská sláva, polní tráva. Takže já se cítím být velice poctěn a současně velice zavázán. Protože ti, co čestné občanství dostali in memoriam, měli velkou výhodu. Už v životě nemohli nic pokazit. A to my, žijící, pořád můžeme.“
Příběh zázraků
Historie záchrany kostela sv. Markéty je podle Holcnera příběhem zázraků: „Já jsem ještě dnes pozval drahého otce Václava, aby tady byl se mnou. Chtěl jsem připomenout, že ty zázraky, jak je vidíte na promítaných fotografiích z rekonstrukce kostela, nestojí na jednom člověku a na naší schopnosti ty věci tvořit, ale je to opravdu zázrak. Jsem rád, že jsem byl součástí tohoto zázraku jako jeden z mnohých. Takže beru i to ocenění, které jste udělili konkrétně mně a mé osobě, jako ocenění farářů, kteří tady po staletí působili, aby se o náš kostel starali. Ale je to také ocenění všech těch i nejposlednějších dělníků, řemeslníků, techniků, organizátorů a zvláště přispěvatelů, kteří v rámci sbírek a milodarů také na opravu kostela přispěli. Kde by byl kostel, nebýt také vás a vaší velkorysosti, kdy jste věnovali ze svého rozpočtu nemalé finanční prostředky na jeho záchranu.
Opět bych rád připomenul, že se cítím být velice poctěn, je to pro mě opravdu závazek. Velkou radostí pro mě je, že i náš kostel, jak to dobře pan starosta pojmenoval, když ho teď máme jako farnost v péči, je opravdu chlouba nás všech. Ještě jednou moc děkuji za to, že zvláště vedení města se mi ve všech těch obdobích snažilo nějak pomoci a nenechat mě v tom samotného. Za to moc děkuji.“
Kritické chvíle
Farář Holcner připomněl i velmi kritické chvíle nedostatku peněz při úsilí o záchranu kostela v havarijním stavu. „Jistě si vy, kteří jste tam byli, vybavíte jednání zastupitelstva, kdy jsem začal informací, že firma Archatt odstupuje od smlouvy, stavba končí a já jsem přeložen do Panských Dubének. Najednou bylo dlouhé ticho, než se někdo ozval a řekl – To si děláte, pane faráři. legraci? Já jsem řekl – Dělám, pokud neseženu dostatečné množství finančních prostředků na dokončení té stavby.
Takže mám radost, že jsem společně s vámi mohl být součástí tohoto příběhu. Do jisté míry se cítím být zatížen důvěrou, což není jednoduché. Takže se teď musím hodně snažit ve svém životě, abych nezklamal. A to je velká věc. Takže děkuju za tu důvěru, kterou jste mě zatížili, vážím si jí a je to opravdu velká pocta, že mohu být vaším čestným občanem a patřit mezi tak skvělá jména, která se na seznamu objevila.“
Průvodcovská služba
Během loňské turistické sezóny kostel sv. Markéty v Jaroměřicích navštívilo přes deset tisíc platících návštěvníků, kteří si objednali službu průvodcovství, prošli turistickou trasu a mohli se seznámit nejenom s kostelem a jeho krásou, ale i s důvodem, proč vlastně onen kostel v Jaroměřicích stojí. Tomáš Holcner k tomu řekl: „Mám radost, že těch deset tisíc lidí, kteří kostelem prošli, a mnozí další účastníci bohoslužeb, svateb, křtů a koncertů odcházeli nadšení nejen z našeho kostela, ale i našeho města. Budeme nadále pracovat na tom, aby i průvodcovská služba byla určitou vzdělávací institucí, aby věděli, že i obyčejné malé městečko někde na Vysočině má tak bohatou historii a ve svých dějinách mělo tak úžasné lidi, kteří obdarovali tak bohatou kulturní a historickou hodnotou.
Mám přání, abychom v letošním roce ještě trošičku zabrali a v rámci týmu průvodcovské služby se věnovali tomu, aby těch turistů v našem kostele bylo řádově víc. Čili budeme usilovat o nějakou větší propagaci. Proto se také na městském úřadu objeví žádost farnosti o podporu, jako tomu bylo v loňském roce. Bohužel jsme ale nedokázali najít cestu k využití finančního příspěvku města. Dnes už si myslím, že už jsme tu cestu našli a známe ji – abychom propagovali naše město a tuto památku. Je to opravdu o nějakém marketingu a propagaci. To, že lidé jedou náhodou kolem a náhodou jdou kolem kostela, takových lidí není mnoho.“
Stánek s občerstvením?
Na závěr své řeči vyslovil Holcner ještě jedno přání: „Víte, že v době tzv. udržitelnosti kostela nemůžeme turistům tak říkajíc nabídnout ani vodu, protože bychom porušili podmínky dotace. Takže nás s organizačním týmem průvodcovské služby napadlo, že pro turisty, kteří čekají na prohlídku, bychom rádi na pozemku města vytvořili nějaká stánek s občerstvením, hlavně s nápoji, aby si turisté mohli v klidové zóně odpočinout a popřípadě porozjímat, než vstoupí do překrásného kostela. Myslím si, že tím i kvalita průvodcovství a města samotného může dostat nový rozměr.“
Foto HoN: Arnošt Pacola
