Najdete ji mezi Budišovem a Tasovem. Žije v ní 223 obyvatel a dělí se na dvě části, Kamennou a vesnici Klementice, kde se zachovala ojedinělá zástavba v jedné řadě. Poutník zde najde opravenou kapličku zasvěcenou Svaté rodině, rybník s raky, krásné okolí. Krásně opravená kaplička je také v Kamenné zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Ze severu na jih prochází Kamennou silnice II/390 z Tasova do Budišova. Přes území obce prochází několik turistických tras. Okraj katastru lemuje nádherné údolí řeky Oslavy.
Na obecním úřadě jsme se sešli se starostou Stanislavem Roušem a místostarostkou Marií Mikynovou.
Patříte mezi málo obcí okresu, které zatím nemají obecní znak. Uvažujete o něm?
Znak nemáme, ale máme historickou pečeť. Tu používáme jako grafický, ozdobný prvek. Nad obecním znakem občas přemýšlíme, nějaké představy máme, ale pořád je něco důležitější.
Jak to zde máte se spolkovou činností?
Samozřejmě zde máme hasiče, kteří se asi jako v jiných obcích kromě požární ochrany významně podílejí i na organizaci různých společenských akcích. Následuje myslivecké sdružení, které má sice méně členů než hasiči, ale aktivní rozhodně jsou. A potom občanské sdružení Kameňáci, ale jeho členové stárnou a té energie už prostě tolik není. Ale triatlon Kameňák a Kameňáček pro děti nebo zabijačka, to pořád běží. Ale už to zdaleka není takové, jako to bylo dřív. A protože jsme malá obec, je spousta lidí v několika spolcích, a to je potom pořádný zápřah. Jak přijde rodina nebo nějaké starosti, je toho najednou hodně.
Dá se říct, který ten spolek pomáhá obci nejvíce?
Nedá. Právě proto, že jsme skoro všichni všude, došli jsme k tomu, že děláme všechno dohromady. Kdo má čas anebo k té věci nejblíž, pracuje a je jedno, za který spolek. Takže všichni dělají všechno a funguje to tak.
Třeba masopust dělali vždycky hlavně hasiči. Ale také už jim docházejí síly, nebo spíš lidi. Kluci a holky, kteří závodili, vyrostli, mají rodiny… A malí jsou zatím moc malí. Nějak se stalo, že nám vypadla jedna generace. Takže družstvo nepostavíme, ale kdo může a chce, běhá za některou sousední ves. Letos jsme se ale dohodli, že chlapi i ženy půjdou na okrskovou soutěž. Tak uvidíme.
To si všechno dovedu představit. Dělají třeba ale myslivci pro obec něco speciálního, prostě mysliveckého?
Dělají. Už dva roky připravují takzvané Myslivecké odpoledne pro děti i pro dospělé. Je to poznávací soutěž a hry o přírodě a myslivectví. Bývá to na koupališti, které jim pronajme obec. Prostě je to pořád stejný model vzájemného pomáhání.
Kolik je v Kamenné dětí?
Od úplně malých do patnácti let máme čtyřicet jedna dětí.
A mají zde nějakou organizovanou zábavu? Nějaké kroužky nebo tak?
Ne, to ne. Jak skončili mladí hasiči, není tu pro ně nic. Ale nijak zvlášť to nevadí. V budišovské škole, kam naše děti chodí, funguje spousta výborných kroužků. Takže myslím, že jsou děti spokojené. A jinak se scházejí na návsi a hrají si venku, např. na schovávanou, šipkovanou, vymýšlí hry a blbnou tak, jak jsme to dělávali my. A myslíme, že jsou spokojené.
Jaké zde dodržujete tradiční akce?
Zkusíme to projít chronologicky, jak to jde během roku za sebou. Začněme Novým rokem, kdy se scházíme půl hodiny po půlnoci. Schází se nás tak padesát, popřejeme si a přiťukneme, starosta odpálí malý ohňostroj a jdeme domů. Pokračujeme obecním plesem, na jehož organizaci se podílí všechny místní spolky. Pokračujeme masopustem s opravdu dlouhou tradicí. Nepřerušili ji ani komunisté…
Omlouvám se, skočím vám do řeči. Máte nějaké tradiční masopustní masky? Na mysli mám koně, vojáka, smrtku…
Ne, to nemáme. Bohužel. Ale už si nějakou dobu slibujeme, že se inspirujeme starými fotografiemi a kronikou a nějaké tradiční masky vytvoříme. Zatím si lidé pořizují masky podle sebe. Co se jim líbí, co zrovna rezonuje ve společnosti, takovou masku si pořídí.
Pokračujme dál. Následují Velikonoce, kde vždycky maminky s malými dětmi uspořádají nějaké dílničky… Podobné je to i o Vánocích. Po Velikonocích přichází čarodějnice. Kromě klasického pálení ohně je pro děti připravena nějaká čarodějná stezka, soutěže. Neděláme už obrovskou vatru, ale decentní oheň u koupaliště, kde se dá i posedět, poklábosit, dát si steak, pivko, limonádu… Tohle všechno zajišťují hasiči.
V červnu chystají soutěž myslivci, o tom už jsme se bavili. Následuje sousedské posezení a pouť, včetně mše svaté. Probíhá to tak, že v pátek máme posezení venku u kulturáku. To už bývá pěkně a je to příjemná předpouťová zábava s muzikou a drobným občerstvením. Jednou za pět let sousedské posezení děláme v Klementicích. V neděli je obchůzka obcí s kapelou a konec je zase u kulturáku. A ještě abychom nezapomněli, rozsvěcení vánočního stromu, sousedská snídaně či svačina na návsi, drakiáda, setkání rodáků a další jednorázové akce. Je toho hodně.
Máte nějaké obecní kroje?
Nemáme. I v obecné kronice, která je psána od roku 1921, je uvedeno, že kroje se už dlouho nezachovaly. Takže jestli někdy byly, asi ano, nevíme, jak vypadaly. Vraťme se ale k výčtu akcí. Každé září pořádali hasiči pro ženy a dívky hasičskou soutěž Kamenský výstřik nebo Poslední výstřik. A když ještě kamenské ženy soutěžily, zvaly sem ženské týmy z širokého okolí. Přerušil to covid a od té doby akce nebyla obnovena.
Na sv. Martina obcházíme obec s lampiony a jezdkyní na koni. Máme tu naštěstí slečnu, která chová koně. A ta nám vždycky Martina sehraje. V čele průvodu ona na koni a za ní děti s lampiony. Je to hezké a děti to mají velice rády. Na koupališti pak mají připravenou hru, kde hledají potmě Martinův poklad. Pak následuje klasicky Mikuláš, který obchází domy s malými dětmi. Obec dává něco malého a maminky pak mají připravenou skutečnou nadílku, kterou Mikuláš předá. A pak už je tu advent, vánoční dílničky, Vánoce a Silvestr.
Tak to máte bohatý obecní život. To je pěkné. Jak jste na tom s chataři a chalupáři?
V katastru obce u řeky Oslavy máme 36 chat a v obci chalupáře samozřejmě máme také. O chatařích v podstatě nevíme. Jsou v pohodě a žijí si osadním životem v údolí řeky. Potřebují nás akorát kvůli odpadkům a nejsou problémy. Chalupářů je také dost a ti, protože s námi žijí v obci, se života obce většinou účastní. V Klementicích je to polovina domů. Jsou to většinou lidé, kteří mají na Kamennou nějakou vazbu nebo zde mají chalupu už dlouhá léta, někdy více než 40 let, takže jsou vlastně také naši.
Jsem zvídavý turista. Co mě doporučíte, co bych měl určitě vidět?
Turista nebo jakýkoli návštěvník by si mohl všimnout toho, že jsme pěkná obec s opravenými a udržovanými domy, že je tu uklizeno, že zde neběhají slepice a všichni se snažíme to tu mít pěkné. Za návštěvu určitě stojí víceúčelová nádrž se zázemím, kde jsou prolézačky pro děti a kde se odehrává spousta obecních akcí. Krásně opravená hospoda v bývalé škole, kde zároveň funguje i obecní knihovna. No a okolo naprosto unikátní malebná příroda plná remízků a kamenných památek na staré kameníky. A to je na dlouhé toulání a kochání se krajinou. A máme tu i krásnou kamennou zvoničku, kterou zbudovali Kameňáci z kamene vylomeného v lomu, a znamení slovanského roku. Zajímavé jsou i tzv. sluneční hodiny, které si kdysi vytvořili kameníci, aby věděli, kdy mají svačinu, oběd apod. Zajímavé a k úvahám vybízející jsou i kolomazné kameny, které se jinde v takové míře nevyskytují. To jsou oblíbená místa keškařů. Vede tu jak cyklostezka, tak turistická stezka.
Co infrastruktura? Jak jste na tom?
Nemáme vodovod ani kanalizaci. Vodu má každý ze studny nebo vrtu. A centrální kanalizaci s čistírnou jsme se rozhodli nebudovat, protože bychom nedosáhli na dotaci. Jsme prostě Kamenná a cokoli tu hloubit do země je problém. Takže jsme šli cestou malých domovních čistíren odpadních vod. Některé novostavby už malé domovní čistírny měly. My jako obec jsme vybudovali 59 malých domovních čistíren pro každý trvale obydlený dům. Čistírny jsou provozovány a centrálně monitorovány obcí. Takhle to bude deset let a potom to buď tak zůstane, nebo si jednotlivé čističky převezmou majitelé domů. Zadlužili jsme se, ale to jinak nejde.
Investovat do vodovodu zatím nepovažujeme za rozumné, protože takřka všichni už investovali do vrtů a vodu mají. Vodovod bychom museli přivést z Budišova a pro obec by to znamenalo celou ji rozkopat a pak znovu spravovat komunikace. A jak jsme si již říkali, kopat něco v Kamenné je za trest.
Když se rozhlédnete po obci, jak se vám tu žije a kdo tu žije, myslíte si, že jste mládnoucí, nebo stárnoucí obec?
V současné době určitě mládnoucí. Hodně mladých lidí tady zůstává, hodně jich tady staví, i když jako obec jim pozemky zatím nabídnout nemůžeme. Ale pracujeme na tom. Ale zatím jsme v přípravném stádiu. Je tu ale tak hezky a dobří lidé, že zde žít chtějí, i když musí dojíždět za prací, a není tu školka ani škola. Ale do Budišova to není tak daleko a škola je tam výborná i s kroužky. Ale to už jsme říkali.
Myslíme si, že k dobré pohodě ve vsi přispívá i to, že jsme zde udrželi hospodu. Možnost scházet se je pro člověka hodně důležitá.
Probíhá v současnosti nějaký rozvoj obce?
Pořád něco děláme. Máme jednoho šikovného zastupitele, který je velice aktivní, vyhledává různé podpůrné programy a projekty a ostatní ponouká, abychom se do toho pustili. Teď zrovna zevrubně opravujeme hasičku. Takoví lidé jsou k nezaplacení.
Jaké jsou tedy největší radosti a starosti starosty?
Radost? To je jednoduché. Když nám lidi řeknou, že tohle bylo dobré, že se to povedlo. A starosti? Abychom to všechno ufinancovali a abychom se poprali s administrativou, které je stále víc a víc. Takže zde máme placenou sílu, která všechno zvládá. Máme ji již několik let a nelitujeme toho.
Foto HoN: Jan Uher
Štěměchy
