TŘEBÍČ (herb) – V roce osmdesátého výročí od konce druhé světové války se ve veřejném prostoru připomínají nejen válečné operace a padlí vojáci, ale i hrůzy nacismu, které tuto tragickou etapu dějin doprovázely. Jak také pravil často citovaný filozof George Santayna: „Ten, kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít. “ Zvláště pak z útoků na rasové, etnické či jakékoliv jiné menšiny by se měla stávající společnost vzít ponaučení. Nacistické běsnění s vidinou „nové Evropy‘‘ odneslo svým životem šest milionů Židů. I v této době se však našli hrdinní jedinci, kteří nehodlali bezpráví pouze sledovat. Jedním z nich byl i třebíčský rodák Antonín Kalina.
Veřejnosti byla v souvislosti se záchranou židovského obyvatelstva dříve známá především jména jako Oskar Schindler a Nicholas Winton. Zvláště první jmenovaný si získal povědomí společnosti především díky oscarovému filmu. Oba pánové jsou také za své činy držiteli vyznamenání Spravedlivý mezi národy, které Izrael a památník holocaustu Jed Vašem uděluje za pomoc Židům během druhé světové války. Mezi laureáty se ale nachází také jméno Třebíčana Antonína Kaliny. Tomu se v koncentračním táboře Buchenwald podařilo před smrtí uchránit více než devět set židovských dětí. Osudy oněch Kalinových dětí se aktuálně snaží zmapovat studenti Gymnázia Třebíč. Jak nám sdělila gymnaziální učitelka českého jazyka a dějepisu Aneta Chytková, jedná se nikoliv o seminární projekt studentů, ale čistě o jejich volnočasovou aktivitu. Na projektu pracují studenti od loňského roku. Zatímco však v minulém roce spolupracovali s pražským gymnáziem Jana Keplera, letos už projekt zpracovávají pouze třebíčští studenti. „V plánu je postupně objevovat další příběhy zachráněných dětí. Pracujeme s různými zahraničními databázemi, případně co nalezneme na internetu.
Kdyby to vyšlo, rádi bychom to i celé postupně zpracovali do knižní publikace, ale to bude ještě kus práce,‘‘ uvedla Chytková. V rámci studentského bádání se zatím podařilo zmapovat život čtrnácti zachráněných, což také představili na vzpomínkové akci v třebíčské Zadní synagoze v neděli 16. února při příležitosti stého třiadvacátého výročí od Kalinova narození.
Jmenovitě se na bádání, a tedy i nedělní přednášce podíleli studenti Eliška Pelánová, Kristýna Veselá, Karolína Moudrá, Viktorie Vrančová, Michal Jahoda a David Chloupek. Že se jedná o projekt mezi studenty oblíbený, dokazují i slova Chytkové, jak se postupně mění složení badatelského týmu: „Loni na projektu pracovaly ještě Ludmila Březková, Kristýna Prokešová, Štěpánka Jičínská, Daniela Roupcová, Anna Jaitnerová a Sára Nováčková. Ty už letos na tom nepracují, ale zase se k nám přidali další studenti převážně z prvních ročníků.‘‘ Právě studenti gymnázia vám prostřednictvím přiloženého článku vlastními slovy zprostředkují své bádání a nedělní setkání v Zadní synagoze.
Ti, kteří měli štěstí na nový život
V neděli se v třebíčské Zadní synagoze uskutečnila přednáška o hrdinských činech Antonína Kaliny během druhé světové války. Akce byla věnována nejen 123. výročí narození tohoto hrdiny, ale především osudům dětí, které zachránil, a dal jim tak možnost na nový život. Ačkoliv byl koncentrační tábor Buchenwald místem strachu, bolesti a každodenního utrpení, našel se zde člověk, který se odmítl smířit s osudem nevinných, i přestože mohl přijít o život. Antonín Kalina vytvořil v táboře Blok 66, dnes známý jako dětský blok, který falešně označil infekční nemocí tyfus. Děti ukrýval, vzdělával je, zajišťoval jim lepší životní podmínky a opatřoval je falešnými jmény již zemřelých vězňů. Ke konci války se mu podařilo zmanipulovat vězeňskou dokumentaci tak, aby se děti dostaly na seznam přeživších.
Jedním ze zachráněných dětí se stal i budoucí nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. Ten ve svých dílech často vzpomíná na českého rodáka, díky kterému on i mnoho dalších dostalo šanci na lepší život. Další přeživší, dnes již pamětníci z Evropy, Spojených států amerických nebo Izraele vzpomínají na Kalinu jako na obětavého člověka, který jim dal naději v době, kdy se zdálo, že je vše ztraceno.
Studenti představili osudy těch, kteří měli to štěstí a mohli po válce začít nový život. I když ne všem se dostala šance na lepší budoucnost, mnozí z přeživších se stali významnými osobnosti v oblasti medicíny nebo literatury jako například Leon Lewkowicz.
Přednáška ukázala, jak důležité je nezapomínat na minulost a osudy těch, kteří si prošli nejhorším, a i přesto se nevzdali.
Eliška Pelánová, Karolína Moudrá, Viktorie Vrančová, Kristýna Veselá, David Chloupek, Michal Jahoda
Foto: Barbora Jahodová
...................................
Antonín Kalina se narodil 17. února 1902 v třebíčské Kočičině do rodiny obuvníka. Kalina, jenž se taktéž vyučil obuvníkem, byl za první republiky činným členem KSČ, za niž i usedl do městské rady.
Coby aktivní komunista se hned několikrát dostal do křížku se zákony a jejich ochránci. Nic z toho však nebylo tak vážné a život ohrožující jak dění za Protektorátu Čechy a Morava.
Brzy po okupaci zahájilo gestapo rozsáhlá zatýkání německých odpůrců, mezi nimiž byli i levicově smýšlející občané. V rukou gestapa tak den po vyhlášení protektorátu v rámci Akce mříže skončil i horlivý třebíčský komunista Kalina.
Z koncentračního tábora Dachau byl koncem září 1939 převezen do koncentračního tábora Buchenwald, kde se v závěru války vepsal do paměti svým hrdinstvím. Vězni Kalinovi bylo za ostnatými dráty Buchenwaldu dáno za úkol spravovat dětský blok číslo 66. Dětem zde třebíčský rodák poskytoval potraviny, léky, vyučoval je. Více než devíti stům židovských dětí zachránil Kalina život tak, že v seznamech přepisoval jejich údaje, papírově z nich dělal Němce a křesťany.
Mimo to také onen blok označil cedulí, že je zamořen tyfem. Kromě dětí ochránil také odbojovou skupinu z tábora nebo Petra Zenkla, předválečného primátora Prahy a politika národněsocialistické strany.
Po osvobození se Kalina vrátil do svého rodiště, odsud se ale počátkem 50. let přestěhoval do Prahy, kde žil až do své smrti 26. listopadu 1990.
